Dnešní svět se zrychlil. Vzdělávání se musí adaptovat.
Ještě před deseti lety platilo, že znalost vydrží dekádu. Naše matky a otcové studovali a věřili, že tyto dovednosti budou roky využívat v jednom, dvou, maximálně třech zaměstnáních, která až do klidného důchodu vystřídají. Dnes je pět let hranicí, za kterou se z mnoha dovedností a informací stává přežitý model. Technologie, trh i očekávání klientů se mění rychleji než kdy dřív. Jen vzdělávání často funguje pořád stejně.
Firmy investují do kurzů, LMS systémů, online akademií, certifikací a videoobsahu. Lidé mají více informací než kdy dřív. A zároveň menší schopnost je použít v praxi než kdy dřív. Trh se dostal do bodu frustrace. A právě frustrace bývá předpokladem pro přijetí nového modelu.
Zajímavost: Adaptabilita (učení se novým dovednostem, schopnost přizpůsobit se a rekvalifikovat) se stává jednou z nejcennějších dovedností moderní společnosti. O tom hovoří:
Naval Ravikant v Almanachu Navala Ravikanta (hodnota jmění kolem 120 milionů USD)
Jeff Bezos ji často zmiňuje ve svých rozhovorech (hodnota jmění přes 259 miliard USD)
WEF (Světové ekonomické fórum) naposledy v Budoucnost práce – Report 2025
OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ve svých iniciativách, např. Dovednosti pro 2030
Firmy jako Ernst & Young nebo McKinsey často publikují zprávy a články, ve kterých označují adaptabilitu za kritickou dovednost.
Proč dnes znalosti nestačí
Tohle bývá často pochopeno špatně. Problém není v lidech ani v jejich ochotě se učit. Problém je v tom, že většina vzdělávání míří na úroveň vědomého pochopení, zatímco chování se z větší části řídí automaticky – skrze nervový systém, emoce a naučené vzorce. Znovu připomenu práci držitele Nobelovy ceny Daniela Kahnemana – Myšlení rychlé a pomalé.
Člověk může:
rozumět postupu,
znát správnou reakci,
souhlasit s logikou změny,
a přesto se v reálné situaci zachová úplně stejně jako dřív. Ne proto, že by nechtěl. Ale proto, že jeho mozek vyhodnotil situaci jako nejistou, ohrožující nebo nesmyslnou. Nařídit někomu, co má dělat, jednoduše nestačí. Ne proto, že by vědomě nechtěl, ale proto, že mu to jeho podvědomí nedovolí.
Stručné a zjednodušené vysvětlení obecně přijímaného rámce rozhodování:
cca 90–95 % našich reakcí, mikro-rozhodnutí a chování probíhá automaticky / podvědomě
cca 5–10 % je vědomě řízených
Podvědomé jednání = rychlá rozhodnutí, naučené chování a rutiny, řeč těla, tón hlasu, většina rozhodnutí „bez přemýšlení“, emoční reakce (včetně těch během práce).
Vědomé jednání = většina učení se, volba, rozhodování o změně, seberegulace.
Proto často nařízení, standardní vzdělávání, procesy a pravidla fungují s nižší efektivitou, než bychom chtěli.
Učíme, nařizujeme a pravidla vysvětlujeme našemu vědomí. To má ale dramaticky menší podíl na tom, jak se ve výsledku chováme.
Shrnutí:
Chování není vědomé rozhodnutí
Mozek volí to, co mu připadá bezpečné, před novostí (i když je to racionálně právě naopak)
Bez práce s vnitřním stavem změna nevydrží
Nový model vzdělávání: méně obsahu, více změny
Moderní vzdělávání dnes potřebuje splňovat jiná kritéria než dřív.
Nejde o to naučit lidi „víc“.
Jde o to, aby to, co se naučí, dokázali použít ve stresu, tlaku a reálné zodpovědnosti.
Mozek ke změně potřebuje tři věci:
snížit vnitřní odpor,
pochopit smysl změny ve vlastním kontextu,
zažít první funkční posun co nejdřív.
Jakmile se změní úhel pohledu, ze kterého člověk situaci vnímá, začne se měnit i jeho reakce. Ne silou. Logicky.
Odpověď: Neurodynamic Training
Z důvodu všeho výše zmíněného vznikl Neurodynamic Training. Ne jako další soubor technik. Ale jako komplexní přístup ke vzdělávání, který respektuje to, jak funguje lidský mozek.
Rekapitulace, co je NDT: Neurodynamic Training je autorská metodika vzdělávání, která funguje proto, že kombinuje vědecké a lékařské přístupy tak, aby se naučené dovednosti vepsaly do paměti dlouhodobě, byly přenositelné do praxe a udržitelné i bez neustálé kontroly.
Neřeší jen to, co mají lidé dělat. Řeší, jak to tito konkrétní lidé mají dělat a z jakého vnitřního nastavení to dělají.
Učí lidi s ohledem na to, jak neurobiologicky pracuje jejich mozek. S ohledem na efektivitu – ne s tlakem, který se snaží zlomit odpor jejich naučených procesů.
Podívejme se na to v posloupnosti: NDT pracuje s mozkem, nejen s informacemi. -> Změna vzniká zevnitř, ne příkazem. -> Výsledkem jsou nové návyky, ne naučené fráze. -> Nové návyky přinášejí nové výsledky – vyšší, požadované, často lepší. -> To vše vede k dosažení cíle, kterým je v byznysu zisk.
NDT pracuje s:
praxí z reálného prostředí,
poznatky z psychologie a neurovědy,
a technikami práce s myslí a emocemi (přímo u zaměstnance, kterého učí, jak s nimi pracovat sám u sebe i u klienta).
Konkrétní příklad: obchodník, který měl obavy oslovovat klienty po telefonu, během dvou týdnů tréninku začal telefonovat sám od sebe – protože si rychle a prakticky vytvořil nový návyk a věřil svým schopnostem. Výsledkem bylo 30% navýšení počtu domluvených schůzek. Statistika a navazující obchodní techniky zařídily zbytek, tedy výsledky.
Zaměstnanec se prakticky zvládne naučit téměř jakoukoliv techniku (práce s námitkami, closing, asertivní jednání, práce s arogantním klientem, vyjednávání a jiné) a řešení náročných situací.
Vědomí, nebo i podvědomý strach z nich totiž často vede k bloku už od začátku obchodního rozhovoru.
Například: V obchodě měříme úspěch čísly, KPI. Objemem prodejů. Růstem tržeb. Spokojeností klientů. Jinými slovy – výsledky jsou tím, co nás živí.
Proto potřebujeme i vzdělávací techniky, které nás živí = přinesou měřitelné výsledky, a co nejrychleji. Ne zastaralým způsobem, ne tlakem a vírou, že tlak někoho zlomí a on začne dělat i to, k čemu má odpor. Jde o moderní, vědecky i lékařsky podložený způsob práce a výuky našeho mozku s respektem k tomu, jak mi jako lidé fungujeme.
Proč je tento přístup výhodný pro firmy
Vedlejším efektem klasického vzdělávání bývá závislost. Na lektorovi. Na kontrole. Na tlaku shora. Neurodynamic Training jde opačným směrem. Učí lidi pracovat se sebou – regulovat stres, orientovat se v náročných situacích a vracet se do funkčního stavu i bez dozoru.
Díky tomu vzniká:
vyšší stabilita výkonu,
nižší potřeba mikromanagementu = samostatnost,
přirozená angažovanost lidí,
rychlejší návratnost investic do vzdělávání (ROI).
Závěr
Co získátey vy sami / váš tým:
Samostatné a motivované zaměstnance, kteří zvládají i náročné situace.
S klientem jsme dosáhli snížení fluktuace a nákladů do onboardingu o 20%
Ve stejné firmě se nám povedlo zvýšení konverze o 20-30%.
S týmem obchodníků jsme tréninkem dosáhli zlepšení closing o 30%.
Dosavadní klienti potvrzují vyšší míru NPS.
Zpětná vazba od manažerů je uvolnění zdrojů v podobě času.
Trvalé změny – obchodníci se neučí fráze, ale skutečně mění své návyky.
Rychlejší návratnost investice do školení díky měřitelným výsledkům.
Možná se při čtení ukázalo, že skutečný rozdíl mezi funkční a nefunkční změnou neleží v množství technik, nebo znalostí, ale v tom, zda vzdělávání odpovídá realitě lidského mozku.
Trh dnes nepotřebuje více kurzů.
Potřebuje jiný způsob práce se změnou.
Neurodynamic Training není zkratka.
Je to přesnější cesta.
Co se může změnit ve vašem úhlu pohledu:
Vzdělávání jako proces, ne událost
Výkon jako důsledek vnitřního nastavení
Změna chování bez tlaku a vyčerpání
Investice do lidí, která se skutečně vrací
Toto není otázka trendu. Je to reakce na realitu dnešního světa.
Pomáhám firmám, týmům i jednotlivcům s celkovým rozvojem, komunikací a tématy people & culture. Díky tomu dosahují reálných výsledků, které vedou ke spokojenějším lidem, zdravějším kolektivům i úspěšnějším firmám.
